Příběh: Tibetský klášter v indickém exilu. Píše se rok 1998 a mladí buddhističtí mniši, stejně jako většina západního světa, žijí fotbalovým šampionátem. Jejich tajné noční výpravy za televizí se ale nelíbí ani zástupci opata, ani indickým vesničanům. Orgyen dostane spásný nápad: pokud bude televize v klášteře, kázeň mnichů se zvýší. Ale jak o tom přesvědčit představeného, který nechápe, proč spolu dva civilizované národy válčí o míč?
Nebudeme dlouho chodit kolem horké kaše: pozornost, kterou Pohár ve světě vyvolal, zapříčinila jediná skutečnost. Je to první film o Tibeťanech natočený nefalšovaným Tibeťanem. A to je taky hlavní důvod, proč vám mohu Pohár doporučit. Kdybychom měli mluvit o jeho filmových kvalitách, museli bychom přiznat, že s vyprávěním je láma Norbu tak trochu na štíru. I přes vydatnou pomoc západního štábu se má ještě leccos učit, aby během skromných devadesáti minut diváka občas nenudil. Řekla bych, že loňská nominace na Cenu evropského filmu je spíš vyjádřením solidarity s utiskovaným národem než známkou kvality. Ale o to nakonec nejde – Pohár stojí za vidění právě proto, jaký je.

Pokud vás nerozesměje už úvodní píseň, budete se stejně brzy culit. Ctihodný láma Norbu se totiž chopil filmování nikoli proto, aby nám vyjevil zásadní duchovní pravdy, nýbrž aby nás přesvědčil, že Tibeťani jsou taky jenom lidi. Lidi, kteří se radují nad stejnými góly a marnivě kopírují stejné idoly jako obyvatelé západní polokoule. Po ušlechtilých trpitelích, jaké jsme viděli třeba ve Scorseseho Kundunovi, je to docela příjemná změna. V Poháru můžeme zjistit, že i adepti posvátných nauk někdy hnípají na obřadech, místo večerního modlení listují v časopisech a ke starým lámům jsou občas stejně neuctiví jako jejich vrstevníci v Čechách. Žádného z nich ale buddhista nezatracuje už jen pro to zrnko soucitu, které dříme i v tom největším syčákovi.

Narozdíl od velkohubých hollywoodských ód se Norbuovi podařilo jaksi mimoděk propašovat humánní poselství do půvabného příběhu o mistrovství světa v kopané. Šafránově odění naturščikové svými naivními hereckými výkony vyvolávají úsměv na tváři. Pohár je zkrátka naprostá pohoda, příjemně exotická a snadno stravitelná, z níž si navíc odnesete několik zcela nových poznatků. Mimojiné o způsobu, jakým svatí poustevníci recyklují plechovky od Coca-Coly. (Šárka Halaštová Totalfilm 2000/9/101)

Film vložen z youtube, titulky převzaty z titulky.com.

Pokud zjistíte, že se video nenačítá, prosím, napište.

video
(Visited 1,072 times, 1 visits today)

POHÁR

1,072
Views