Osmidílný seriál Yanna Arthus-Bertranda nás zavádí nejenom do Francie, ale přináší neznalému divákovi šokující fakta, jak se lidstvo chová globálně k přírodě, ke zvířatům, rostlinám. Poukazuje na to, že pokud by se lidstvo na této planetě chovalo k životnímu prostředí tak, jako dosud, nepřežije, ale civilizace dospěje k zániku.

1. DÍL – Zemědělství – 1. část

Každodenní starostí stamilionů lidí na této planetě je otázka jak uživit svou rodinu – něco, na co mnozí z nás už úplně zapomněli. Aby se najedly miliony Pařížanů, aby byly zásobeny všechny restaurace, podniky rychlého občerstvení a obchody, k tomu jsou každý den potřeba tuny ovoce a zeleniny, tuny masa a tuny obilovin. Denně se v Paříži zkonzumuje 340 tun chleba a 520 tun masa. A to všechno obstarávají dvě procenta francouzské populace. Neuvěřitelné číslo! Zemědělci, kteří nás všechny živí, tvoří jen dvě procenta naší populace.

    2. DÍL – Zemědělství – 2. část

    Každodenní starostí stamiliónů lidí na této planetě je otázka jak uživit svou rodinu – něco, na co mnozí z nás už úplně zapomněli. Aby se najedly miliony Pařížanů, aby byly zásobeny všechny restaurace, podniky rychlého občerstvení a obchody, k tomu jsou každý den potřeba tuny ovoce a zeleniny, tuny masa a tuny obilovin. Denně se v Paříži zkonzumuje 340 tun chleba a 520 tun masa. A to všechno obstarávají dvě procenta francouzské populace. Neuvěřitelné číslo! Zemědělci, kteří nás všechny živí, tvoří jen dvě procenta naší populace. Před pouhými padesáti lety se ještě každý čtvrtý Francouz živil v zemědělství. S příchodem intenzivního hospodaření se ale náš život převratně změnil. Prudce se rozrůstala velká města a venkov se vylidňoval. Tento způsob hospodaření je ale dnes už přežitý. Už nemůžeme dál pokračovat dosavadním způsobem, protože bylo prokázáno, že škodí nejen životnímu prostředí, ale i našemu zdraví. Musíme proto začít jednat!

      3. DÍL – Mají volně žijící zvířata šanci?

      Dvě třetiny živých organismů na zemi jsou živočichové. Dopady lidské činnosti v nás vyvolávají stále větší obavy. Zbude za nějakou dobu pro volně žijící zvířata na světě vůbec nějaké místo? V našich vodách jich zbylo už jen jedno procento. Naštěstí jsou na světě lidé, jimž se daří volně žijící zvířata chránit. Učí nás, že je možné, abychom s nimi žili vedle sebe v míru. Volně žijící zvířata nás nepřestávají fascinovat. V současnosti ale každému čtvrtému druhů savců hrozí vyhubení. Člověk je největší predátor v živočišné říši.

        4. DÍL – Zůstanou s námi volně žijící zvířata?

        V současnosti každému čtvrtému druhu savců hrozí vyhynutí. Člověk je největší predátor v živočišné říši. Pytlačení může některým lidem vynést částku rovnající se jejich příjmu za čtyřicet let. Ve Francii zase odmítají místní obyvatelé návrat medvědů do volné přírody. Člověk je od dob ledových souputníkem medvěda, ale nikdy se s ním nesžil, naopak se ho snažil zničit. A na to bychom neměli zapomínat. Ukážeme si, že osud divoké zvířeny je plně v našich rukou. Je velice důležité, aby zůstala místa pro volně žijící zvířata, protože člověk bez nich nemůže přežít, a platí to i naopak.

          5. DÍL – Přežijí velké řeky? – 1. část

          Navštívíme Argentinu na řece Iguacu, která tvoří hranici s Brazílií a Argentinou. Vodopády Iguacu jsou podle mnohých nejkrásnější na světě. Když člověk pozoruje tento přírodní zázrak, který je zařazen do Seznamu světového dědictví Unesco, a energii, s níž se zde řítí do propasti milionů kubických metrů vody, má pocit, že voda – životně důležitá pro nás pro všechny – musí být nevyčerpatelná. Že ji nic nemůže zastavit. To ale není pravda. Obraz, který nás tak fascinuje, je jen fata morgána. Přestože voda pokrývá asi 70 procent povrchu Země, pouze tři procenta vodních ploch jsou sladkovodní. Voda v našich řekách a potocích – a v těchto vodopádech – je ještě mnohem vzácnější. Tvoří sotva jednu setinu procenta sladkovodních vod. Za touto fascinující nádherou a neuvěřitelnou sílou vody se skrývá pochmurná realita – většina světových řek je dnes ohrožena.

            6. DÍL – Přežijí velké řeky? – 2. část

            Ještě i v tomto dílu se budeme věnovat řekám na území Francie, protože i ve vyspělé Evropě máme na poli ekologie co řešit. Například polovina všech řek a třetina podzemních vod obsahuje rezidua pesticidů. To je velice varující údaj. Přehradní jezero ve Verdonském přírodním parku dodává vodu a elektrickou energii do Provence. Na rozdíl od přehrad v Argentině v něm ale voda zůstala čistá a vůči přírodě se postupovalo s mnohem větším respektem. Navštívíme rovněž jezero Sainte Croix, které vytvořila přehrada na řece Verdon. Je to největší rezervoár pitné vody v Evropě. Závisí na něm miliony lidí – od Marseille po Toulon. Bohužel, zdaleka ne všechny francouzské řeky jsou v tak dobrém stavu.

              7. DÍL – Lesy a lidé – 1. část

              Tentokrát budeme hovořit o stromech a o tom, proč jsou pro nás tak důležité. Začneme na Madagaskaru. Ostrov v Indickém oceánu byl vybrán proto, že tu už dlouhou dobu probíhá intenzivní odlesňování. Zdejší lidé ale tento problém řeší zcela unikátním způsobem. Proč byly stromy odjakživa symbolem síly, klidu a moudrosti? Bezpochyby proto, že žijí déle než my. Vždyť nejstarší strom na světě vzklíčil před 4 700 lety. To představuje dvě stě lidských generací. Přes svůj respekt ke stromům ale člověk od doby, co se objevil na zemi, zničil na světě celou polovinu lesních porostů. Dnes nám tedy ještě polovina z původních lesů zbývá. Setkáme se proto s lidmi, kteří záchraně našich lesů věnovali celý svůj život a chrání přírodní dědictví, jež je pro život na této planetě zcela nezbytné.

                8. DÍL – Lesy a lidé – 2. část

                Navštívíme rezervaci Vohinama, sto padesát kilometrů od hlavního města Madagaskaru Antananariva. Setkáme se zde s jedním Francouzem, kteří se snaží, aby se na tomto světě žilo lépe. Před patnácti lety založil organizaci, jež ve spolupráci s madagaskarskou vládou pomáhá obyvatelům této oblasti. Olivier Behra se na 1 600 hektarech snaží dokázat, že se místní lidé mohou uživit v pralese, aniž by v něm káceli stromy.

                  (Visited 1,069 times, 1 visits today)

                  PŘEŽIJEME NA NAŠÍ PLANETĚ?

                  1,069
                  Views